Work Text:
,,Než začneme s naší prací, máme s Rychlonožkou pro vás všechny oznámení.“ Ruce se mu potili a Rychlonožka neměl stání. Ten moment byl tu. Zbytek týmu už nedočkavě na ně koukal, s čím se vytasí. ,,Nejdřív se vám všem chci omluvit, že jsem si to...že jsme si to oba dva, nechávali pro sebe...“
,,..Oba dva jsem totiž..“
,,Tak to řekněte už!“ Červenáček nedočkavě šponoval uši.
,,No, jde o to, že jsme, noo“
,,Navštěvovali opakovaně stínadla za sobeckých účelů“ přiznal se Mirek. Jarka se zakuckal, Jindrovi vypadly oči z důlků a Červenáček překvapením přestal dělat mlýnek s prsty.
,,Já tam chodil samozřejmě odůvodněně, představte si, kolik bychom si mohli vydělat za takový úžasný vynález, létací kolo – panečku.“
,,No a já,“ Mirek sklopil zrak. Jarka ho poplácal po rameni. Viděl, že on pro to měl dobré důvody a že ho to trápí. Oba se sesunuli na židle a Dušín pokračoval: ,,Já, nedokážu uchopit, jak mi mohl přímo mezi prsty proklouznout. Nechápu proč jsem s tím tak,“
,,Posedlý? Neboj, nás všechny to štve, ze všeho nejvíc Vonty,“ Jarka prolamuje ledy.
Pro podporu se podíval po Červenáčkovi a Jindrovi. Obzvlášť s ním navázal intenzivní oční kontakt. Žeby..? To snad není možný. Jarkův pohled mu prozradil všechno. Červenáček si toho všiml. Odvrátil se k povídajícímu Mirkovi, náhle zase k nim. Zkrabatil obočí.
,,Teď se všichni, co navštívili Stínadla v posledním týdnu, přihlašte, a bez podvádění, svědomí by vás zžíralo!“
Všechny ruce až na Červenáčkovy se pomalu zvedaly. Teď byla řada na Mirkovi a Rychlonožkovi s divením. Mirek nevěřícně koukal s otevřenou pusou na Jarku. Ten jaksi zrudl a začal se hihňat.
,,Vypadá to, že Červenáčkovi nesmíme nic vyčítat, sami jsme pohřešili“ Ukázalo se, že Jarka věděl, že se tím Mirek trápí a chtěl ježka najít jen proto, aby ho potěšil. Jindru štvali spolužáci, kteří po něm chtěli vědět kde dopadl ježek, taky se chtěl malinko vytáhnout, jelikož věděl, jak se vyndává z klece a nazpět.
27. květen, čtvrtek
Dnes se semlela jedna náhoda s druhou – přišla velká přiznání. Všichni členové, kromě Červenáčka, se přiznali, že tajně chodili do stínadel a zkoušeli ježka v kleci vylovit ze stokové vody. Velmi jsme se u toho nasmáli, hlavě v pasáži, kde Jindra popisoval, že vzal prádelní šňůru s magnetem. Nakonec domů přišel bez magnetu a maminka mu vynadala za smradlavou šňůru, popsal to slovy: ,,Hybaj uličníku pro novou, jinak si nepřej hubovačky které se dočkáš, ještě bez zeptání, to se dělá, krást věci??“ bylo to k pokukání. Mirek zklidnil situaci, jako vždy. Jeho příběh byl nejvíc ušlechtilý z nás všech. Někteří si toho asi ani nevšimli, ale při vyprávění klepal levou nohou, což nedělá nikdy, jen když je nervní. Chtěl jsem mu položit ruku na nohu a trochu- Jarka se zarazil. Už zase se rozepsal o Mirkovi. Kvapně vzal ubrousek a poslední část zmazal.
,,Tak já ti nevím, Jarko, jestli máš ty zrovna být kronikářem. Neustále něco mažeš kapesníkem a kronika je celá ušmudlaná a neúhledná.“ Konstantoval Jirka: ,,Nehcej nás to nejdřív přečíst, vždycky to můžeme nějak zabílit, ale tvoje vpisy jsou vždy suprové, nevěřím tomu, že by byly tak špatné na smazání.“
,,No to vůbec. To byste se divili, plantážníci.“
Ten večer se udála ještě jedna věc – mladší kluci vyprávěli o zážitcích z divadla. Byla by to prý nuda, kdyby ze s míst hlediště nedělo takové drama. Anička tajně poslala papírek k Rychlonožkovi, což znamená, že všichni, co mezi nimi seděli, si měli šanci ho přečíst. Takže i Červenáček. Když si obsah přečetl, tak mu padl kámen ze srdce. Už se nemusí starat o to, jak vypadá, nebo co říká. Už se s ní zase může normálně bavit. Předal papírek Rychlonožkovi a ke čtení se přidal i Jindra na druhý straně. ,,Vůbec mě nepřekvapilo, že píše Anička Rychlonožkovi, jestli si s ní nechce někdy zahrát kuličky. Bylo to úplně jasný, že jede po něm.“ ,,No mě to jasný teda není! Ze samého překvapení jsem nahlas vykřikl co..to byl panečku trapas.“ Co bude s touto informací dělat Rychlonožka? V podstatě nic, láska je to poslední na co by měl myslet, našel si jen dalšího společníka na hry. :D
Fanart od @mi-shka1937